Ohlédnutí za skončenou sezónou
Generační obměna se povedla neskutečně. Sokol Smidary Červeněves, jehož vedení před touto sezónou nenásilně provedlo obměnu kádru, sklízí ovoce, se kterým ani nepočítalo. Pomalý rozjezd, neskutečný finiš. Po prvních třech odehraných kolech, jeden bod a skóre 2:11 - úvahy směřující na zorání hřiště, místo toho postup. Sezónu jsme dokázali ještě na podzim zachránit a to zejména díky nadstandardní tréninkové morálce, kdy neúspěch z počátku podzimu lze přičítat nerozehranosti, neboť jsme neodehráli ani jedno přátelské utkání. Podzim jsme nakonec zakončili na krásném čtvrtém místě s kontaktem na vedoucí celky tabulky, tedy vyjma Dobřenic, které si na jaro vypracovaly osm bodů náskok, což se při jejich formě, zdálo nedostižitelné. Zmýlená neplatí! Do jarní části jsme udělali pouze jedinou posilu a přiznejme si, že nikdo nečekal, že by nás měl Filip Kmínek gólově táhnout do přeboru, na to jsme - za prvé měli jiného mistra v podobě Martina Malého a za druhé - o nějakém postupu, nemohla být ani řeč.
Jako velmi povedené lze hodnotit zimní soustředění, které si užil nejeden jeho účastník, bohužel účast na trénincích nebyla tak kvalitní jako v podzimní části i přesto, jak se nakonec ukázalo, sil jsme měli dost. Hned první jarní utkání, bylo velmi důležité, když jsme dokázali venku přehrát Boharyni a přeskočit jí tak v tabulce, na bedně se nám začalo líbit a s každým zápasem jsme chtěli výš a výš, nakopli jsme tak neskutečnou výkonnost a spustili obávaný PARNÍ STROJ. Body jsme doma potvrdili s o záchranu bojujícím a posíleným Praskem, hned ve třetím utkání však naše ambice na stoupání ke hvězdám, přibrzdila Vysoká nad Labem "B" a to dost důrazně, takže z hrušky dolů a to ostudnou sedmičkou v naší síti, nakonec i tato prohra se ukázala jako naše vítězství, když jsme se přes debakl dokázali přenést s veškerou grácií. Sybila měla pravdu..., teda spíš jeden ze zkušenějších hráčů, když říkal, že se nic neděje a do konce sezóny už všechno vyhrajeme a tak se taky stalo. Rozjeli jsme neskutečnou sérii, odehráli jsme pak čtyři utkání - Roudnice B (utkání zrození mediální hvězdy TV Nova - Kečupa), Lužec nad Cidlinou, Kosičky B, Hořiněves, které jsme nejen přesvědčivou hrou, ale nakonec i poměrně jasným výsledkem dokázali zvládnout, pouze v Malšově Lhotě jsme měli zásadní problémy se složením sestavy, ale i tento již v řadě pátý zápas jsme dovedli do vítězného konce a pak to přišlo, hostili jsme Dobřenice, které začaly nečekaně také klopýtat a před vzájemným utkáním byl rozdíl mezi oběma celky 6 bodů, náš tým bez ostychu, lídra jednoznačně přehrál a nebral si s ním žádné servítky a tak po výhře 3:1 se jejich náskok ztenčil na pouhé a již dostižitelné tři body. Hned v následujícím kole tým z Dobřenic, zřejmě ještě otřesen, zaváhal znovu a když my jsme zvládli výsledkově derby v Ohnišťanech, kde nám bylo letos opravdu horko, tak se začalo schylovat k obrovskému překvapení, také nahlas hovořit o vítězství v soutěži, což nám v prvním poločase dalšího utkání s Novým Městem, očividně svázalo nohy, utkání jsme však zase zvládli a poté co jsme již jako postupující celek, přehráli Třebechovice pod Orebem, bylo dílo dokonáno. Vítězství v soutěži a Okresní přebor! Nakonec z naší skupiny postupují tři týmy.
Tento počin není úspěchem jen samotných nás aktéru, ale všech činovníků, sponzorů v čele s obcí Smidary a p. Stádníkem, trenér Martin Hloucal je aktér Special One, ale je třeba jej vypíchnout, stejně jako Láďu Suchánka, našeho pjedsedu, který ač svých starostí v tomto roce měl dost, tak snad právě tahle paráda, mu dodává energii do dalších osobních bojů, tedy je to úspěch všech lidí, kteří se jakkoliv podíleli na chodu klubu či vytvoření atmosféry na hřišti, od správce počínaje po posledního fanouška konče. Ano fanoušci tuto sezónu byli neskuteční, fandilo se dost hlasitě, což v Červeněvsi několik let, od vyhlášených sirén, nebývalo zvykem a tak DĚKUJEME ZA PODPORU!